Je tu situace, se kterou bojuji už pár let a už mi nedá klidně spát. Ne, že by to byla skutečná bitva, nebo alespoň ne za rovných podmínek, protože pokud jde o tchyně, ty jsou si vždy rovny.
Ten můj ale nepatří k situacím, kdy se můžeš smát a být ironický, nebo napsat knihu, protože vztah s tchyní není nic z toho. Nenávidíme se, naopak se milujeme a chováme k sobě hlubokou vzájemnou úctu. Velmi si jí vážím pro její odvahu, sílu a odhodlání, stejné vlastnosti, které ji však proměnily v přítomnost, která je pro mě příliš těžkopádná.
Vidíte, je to výjimečná žena, ale je sama, sentimentálně řečeno. Je jí od doby, kdy její manžel, láska jejího života, před mnoha lety zemřel. Můj tehdejší partner byl ještě dítě a právě pro něj se rozhodla vyhrnout si rukávy a nikdy se nelitovat. Pravděpodobně je to také kvůli němu, že se rozhodla nevrátit se do hry.
A přesto jí závidím, když ji slyším mluvit o té ztracené lásce, která pro ni nikdy nebyla ztracena. Protože když mluví o tom muži, se kterým sdílela všechno, možná příliš málo času, dělá to, jako by byl stále vedle ní, jako by čas neuplynul, jako by tu byl, aby ji podporoval. A to je krásné, protože mi to dává příležitost uvěřit, že pravá láska je silnější než i smrt.
Tady je moje tchyně, báječná žena, která udělala maximum pro to, aby jejímu synovi, mému současnému partnerovi, nic nechybělo.A pravděpodobně je to jeho zásluha za to, že ho proměnil v skvělého muže, jakým je dnes. Ale nebyla to matka, která by kazila nebo dávala jednu cestu, ona také vyžadovala a získala odpovědnost, která mu možná ještě nenáležela, alespoň ne, když byl tak malý. Byl pánem domu a je jím dodnes, jen jeho dům je jiný.
A dnes se vám přiznám, že jeho přítomnost je pro mě moc, moc, těžkopádná. Je to proto, že tím proměnil svého syna téměř v životního partnera, svého a ne mého. Protože společně dělají každé rozhodnutí svého života, totéž, ve kterém jsem i já. A když jsem oprávněně obviňován, šťouchne, aby se ujistila, že se tak nestane, jako by se bála, že bych mohl zaujmout její místo. Tak se proměňuje ve znepokojivý a věčně přítomný stín v přízraku, který se vznáší za všemi rozhodnutími, která činí, a kterým v důsledku toho trpím.
Moje tchyně dělá vše pro to, aby tam byla, i za cenu, že mě přetlačí, aby byla středem pozornosti mého partnera, jejího syna.Chci jen, aby pochopila, že nemá důvod se takto chovat, protože nikdo jí nechce brát roli, která jí právem náleží. Nechci, jen chci, aby poznala ten můj.