Infibulace
Měly to být prázdniny, rodinný výlet, jako ty, které vždycky děláte s takovým nadšením, když jste malí. A místo toho se ta dvou malých sestřiček z Piacenzy, které loni v létě odletěly se svým otcem do Afriky, změnila v cestu do pekla.
A návrat všechno změnil, protože ta dovolená nebyla nic jiného než záminka k mrzačení dívek. Tato zpravodajská epizoda, jedna z mnoha, nám znovu umožňuje pochopit, že není možné se dívat jinam, že mrzačení ženských pohlavních orgánů je konkrétní a skutečný jev, děsivý a hrozný, kterému musíme rozhodně předcházet a bránit se mu.
Mnoho se již udělalo, ale ještě je toho tolik co udělat. V Itálii zákony 583bis a 583ter zakazují provádění jakékoli formy mrzačení ženských pohlavních orgánů včetně infibulace, excize a klitoridektomie s cílem zrušit a potlačit všechny tyto praktiky, jakož i předcházet jim a kontrastovat s nimi. To však zjevně nestačí, pokud k odříznutí dívek a zbavení všech lidských práv stačí cesta do Afriky. Pojďme se společně podívat, kde jsme.
Infibulace a další: příběhy mrzačení
Čísla jsou ohromující a děsivá. Týkají se Itálie, světa, týkají se všech. Podle Světové zdravotnické organizace bylo na celém světě asi 140 milionů žen vystaveno nějaké formě mrzačení a další 3 miliony jsou neustále ohroženy. Mluvíme o ženách, mluvíme o malých dívkách, které často nedosahují ani 15 let. Právě na jejich ochranu a na ochranu všech ostatních OSN v roce 2003 vyhlásila Světový den proti ženské infibulaci a FGM, který připadá na každý 6. únor, aby si připomněla a ukončila násilí, které pošlapává všechna základní práva žen.
Co je ale mrzačení ženských pohlavních orgánů? FGM zahrnuje celou řadu praktik částečného nebo úplného odstranění vnějších ženských genitálií, které se provádějí na ženském těle z různých sociálních nebo kulturních důvodů.
Tato praxe má svůj původ ve velmi dávných dobách a staví se na základ celé řady populárních přesvědčení, které je velmi těžké rozptýlit. Epilog je však vždy stejný: překroucení a rozrušení existence tisíců dívek, které je připraví o důstojnost a svobodu jejich těla, života. Následky jsou tedy velmi nebezpečné, jak fyzicky, tak psychicky.
Infibulace a mrzačení jsou praktikovány bez anestezie a nezkušenými lidmi. Ty odstraňují klitoris nebo eliminují stydké pysky, šijí, zužují a stříhají, jako by to byly krejčí z hororu. Činí tak pro celou řadu přesvědčení, většinou mylných, týkajících se důvodů krásy, čistoty a dokonce i zdraví, které všechny porušila zpráva z roku 2000 „Mračení ženských pohlavních orgánů.Věří se, že Místo toho, protože tato praxe musí skončit“, publikovalo AIDOS, italské sdružení žen pro rozvoj.
Tento fenomén, jak jsme řekli, je poměrně rozšířený. Je mnoho zemí, kromě Itálie, které jej zrušily, ale v mnoha jiných je tolerováno a rozšířeno. To je případ Afriky a Arabského poloostrova, ale moderní a současná migrace způsobila, že se tento fenomén rozšířil i do zbytku světa. Když není možné působit v místě bydliště, kde to zákon zakazuje, stačí cesta do země původu k umučení duše i těla mladých obětí barbarské společnosti.
Ne vědomá volba, samozřejmě, ale vyvolaná a vynucená hlavami rodin nebo matkami, těmi samými, které zakusily stejnou bolest na kůži před nimi. Přesto své dívky nešetří, protože jim musí umožnit přizpůsobit se ideálům krásy a čistoty, které ke komunitě patří.
A mezitím trpí zevnitř i zvenčí, někdy hodně krvácejí a trpí nemocemi kvůli absenci vhodných nástrojů. Jindy jsou komplikace tak velké, že jim cvičení zlomí život i důstojnost.
Čísla v Itálii
V Itálii, jak jsme předpokládali, navzdory zákonům proti mrzačení nejsou dívky na světě v bezpečí. Nejsem, protože cesta pryč ze zemí, kde je mrzačení ženských pohlavních orgánů zakázáno, stačí k dosažení cíle, kterým je zachování kruté praxe, která zbavuje ženy kontroly nad svým tělem, jejich důstojností a svobodou.
Podle toho, co prohlásila Elisabetta Aldrovandi, prezidentka National Victim Support Observatory, je i u nás téměř 5000 dívek, které riskují ženskou obřízku a většina z nich je somálského původu. Číslo, které se nám zdá děsivě vysoké, ale ve skutečnosti potvrzuje pokles praxe oproti předchozím letům.
Podle Actionaid bylo na druhé straně nejméně 61 000 žen v Itálii v dětství vystaveno mrzačení pohlavních orgánů, z nichž většina se stala během zpáteční cesty do země původu. Amnesty International, která se také angažuje v boji proti FGM, tvrdí, že praktikování ženské obřízky je neustále na ústupu, což je zvrat trendu, který dnes existuje díky komunitnímu vzdělávání a informovanosti, ale také díky zprávám, které někdy naštěstí pocházejí z stejní členové rodiny.
Ženy, které jsou oběťmi této brutální praktiky, jsou především Somálce a Mali, ale také Súdánky a Burkiny. Postiženi jsou především velmi mladí, ti nezletilí, kteří se stále nemohou bouřit proti vůli rodin a jejich komunit. Je tedy jasné, že pro definitivní srovnání ženské obřízky a jiných praktik mrzačení je zapotřebí větší kontrola nad územím a komunitami.
Italské zákony a ochrana
Italský zákon, jak jsme předpokládali, již trestá praktikování mrzačení ženských pohlavních orgánů nejen na území, ale i v případě, že je prováděno v zahraničí. Navíc v případě mrzačení genitálií nezletilých mohou platit stejná obecná ustanovení na ochranu dětí.
Legislativní dekret ze dne 19. listopadu 2007, n. 2007, je považován za závažné porušení lidských práv žen a dívek a hlavní překážku dosažení rovnosti mezi pohlavími. 251, uděluje azyl jako uprchlice všem ženám, které podstoupily ženskou obřízku nebo jiné zmrzačení nebo které se ocitly v situaci, která ohrožuje jejich zdraví a základní práva.